Historie knihovny

Čerpáno z obecních kronik:

Občanská beseda – byla založena jako čtenářský spolek roku 1869. Sousedé se tam scházeli v neděli odpoledne. Četli noviny: Selské hlasy, Našinec, Slovácké noviny, Náš věk. Při spolku byla zřízena také spolková knihovna v domě Tomáše Kedroně, pak ve škole zv. Bašta. Když Raiffeisenka postavila vlastní dům, přesídlila Občanská beseda do tohoto domu (rohová budova – dříve spořitelna).

Výroční zpráva obecní knihovny v Boršicích za rok 1928

Počet svazků: 435 vázaných, 40 brožurek

Počet čtenářů 135, z těch bylo: z rodin zemědělců - 49, z rodin dělníků - 29, z rodin živnostníků - 16, z rodin zřízenců železničních a poštovních - 10, z rodin státních zaměstnanců a učitelů - 12, studujících - 3, kněz - 1, učni - 15.

Během roku docíleno 2 114 výpůjček. Nejčastěji žádáni: Jindřich Šimon Baar, Karel Klostermann, Václav Beneš Třebízský

Výroční zpráva obecní knihovny v Boršicích za rok 1929

Knihovna otevřena ve čtvrtek a v pátek od 4.00 hodin odpoledne.

Čtenářů bylo 112, z těch bylo: z rodin zemědělců - 35, z rodin dělníků - 32, z rodin živnostníků - 9, z rodin železničních zřízenců - 6, z rodin státních zaměstnanců a učitelů - 8, studující - 1, učni - 5, žáci - 16.

Docíleno bylo 2 414 výpůjček. Během roku přibylo celkem 59 knih. Koncem roku čítala knihovna 494 svazků. Knihovníkem byl učitel Oskar Růžička.                  

Další historická zmínka o obecní knihovně v naší obci pochází z roku 1932, kdy v prosinci tohoto roku bratři Jan Ryšánek, úředník pojišťovny v Bratislavě a Vladimír Ryšánek, inspektor cejchovního úřadu v Bratislavě /synové bývalého nadučitele Františka Ryšánka v Boršicích, nar. 2. 2. 1848, působil zde od 1. 9. 1866 do 3. 6. 1904, kdy zemřel/ darovali do obecní knihovny 92 knih s přáním, aby se tato knihovna jmenovala „Knihovna Florentiny Ryšánkové“ /jméno jejich matky/. V měsíci listopadu 1933 darovali dalších 100 knih do této knihovny, která byla pojmenována po jejich matce. Tato knihovna stála v místě zvaném Bašta. (Dodnes je v knihovně dochováno několik knih s razítkem „Knihovna Florentiny Ryšánkové v Boršicích")

K 1. 1. 1946 bylo v obecní knihovně 1 826 knih a počet čtenářů 57. Od roku 1948 se pak knihovna stále stěhovala – byla dříve v místě zvaném Bašta, pak v bývalém hostinci Herberk a u Marášků (nynější průmyslová prodejna). Nakonec byla postavena ve dvoře MNV místnost pro knihovnu. Jako čítárna sloužila zasedací místnost MNV.

V roce 1961 byla vedoucí Místní lidové knihovny v Boršicích učitelka Marie Válková (později Veselá), v letech 1965 – 1970 půjčoval knihy pan učitel Cyril Roubalík.

Začátkem 70. let byla v prostorách zasedací místnosti MNV otevřena prodejna potravin Pramen. Knihy byly přestěhovány do jedné místnosti nad holičstvím. V této době nebyla knihovna otevřena pro veřejnost, pan učitel Roubalík nadále vedl evidenci a zapisoval nové knihy.

V roce 1975 mladí svazáci začali s úpravou uvolněných prostor pro knihovnu nad provozovnou holičství a kadeřnictví. V roce 1976 byla díky brigádám svazáků knihovna opět uvedena do provozu a 27. února 1976 otevřena veřejnosti. Knihovnice – Jana Bilíková (Svobodová) č. 147 a Antonie Gabrielová (Mikulcová) č.11.

V roce 1982 se knihovna stává knihovnou profesionalizovanou a je otevřena každé pondělí a čtvrtek. Knihovnicí se stala Hana Hanáčková z Medlovic a pracovala zde do roku 1984, kdy ji vystřídala Marcela Hromadová ze Starého Města. Od roku 2003 až do konce roku 2021 zastávala funkci knihovnice Petra Víchová z Boršic. Od ledna roku 2022 ji na této pozici vystřídala Pavlína Papayová, také z Boršic.